Náhodou jsem vždycky něco takového chtěla pár hodin před půlnocí napsat!
Jak tlustokotníkářka sedí na trampolíně letního květinářství čekajíc na nic, tu koutkem oka zahlédne v periferii bicáčka ždímajícího své blbé tělo v záři teplometu. Protože však strom krásou oplývá něžněji, věnuje pozornost právě zelenokoštěti statečně přežívajícímu marný lidský záběr, přesto, že netuší ani zbla volání druhu tohoto košatce. Odevzdaně pak škrábe na mrtvostrom grafitem bludný čmáranec a nechápe, kdo na takový oddíl myšlenek zase přišel. Inu, kdyby blábol nebyl, dorty fantazie těžko by se rodily.
Najednou košatec jakoby se zhlédnul v nesmyslu tlustého kotníku a tiše se k ní nakloní. Tlustokotníková vzhlédne a košatec promluví: "Už budeš mít sto slov."
Jen pár blábolů zahrnující mluvící strom. Jdu si radši lehnout.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
paráda :-)
Aries
paráda :-)
Já z toho samozřejmě padla
Queen24
Já z toho samozřejmě padla smíchy pod stůl xDDD
To jsem přeně chtěla! :D
Peggy Tail
To jsem přeně chtěla! :D Děkuji za komentáře.
Mně se to moc líbí, slovíčka
Faob
Mně se to moc líbí, slovíčka občas vedou k nečekaným dílům, je to hravé, je to meta, je to i ze života, který sebevětší slovíčkaření stejně neskryje! Nebát se "blábolů"! (Zdvořile "ždímajícího"...)
Teplomet! Chlámajík
neviathiel
Teplomet! Chlámajík