Muruk
Myslel si, že tu bestii dokáže porazit.
Bylo to samozřejmě absurdní. Ten drak zabil jeho muže. Pro domorodce byl démonem i modlou. Tak co přimělo Hopewella vydat se do lesa? Pomsta, doufání? Prostý fakt, že neměl na výběr?
Pomalu sklonil pušku.
Všechna naděje byla jen vzdušným zámkem, falešným ve své bláhové kráse. Teď, když hleděl do tváře z kovově modrých šupin, když čelil úsměvu z ostrých zubů a byl posměšně vyzýván ohnivě oranžovýma očima, to všechno pochopil. Vítězství nikdy nebylo jednou z možností. Klidně opětoval drakův pohled.
Myslel si...
Vzdušné zámky. Naděje a sny.
Hopewell upustil zbraň a natáhl ruku.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Krása. A jsem zvědavá, kam se
Krása. A jsem zvědavá, kam se to bude ubírat dál.
A pohladil ho po nose? To prý
A pohladil ho po nose? To prý draci mají rádi, i ti vražední :D