O jedenácté denní hodině rozhovor o kataklysmatech stále pokračuje.
„To pravděpodobně jsou. Nikdo neví, ze kterého času je ústředí povolalo. I jejich označení za ghúly je v podstatě pouze pracovní,“ odpoví Markovi správce.
„Vraspír je další taková katastrofa,“ zabručí Jaroslav, ale Daniel ho dobře slyší. Povzdechne si.
„Zachránil nám život, opakovaně,“ podotkne.
„Ale taky nás do té situace párkrát dostal,“ nedá se Jaroslav.
„Ne můžeš ho vinit ze všeho. Za zhroucení tunelů Vraspír nemohl.“ Ani tato připomínka však s Jaroslavem nepohne. Daniel se začíná smiřovat s tím, že snáze postaví zámek ze vzduchu, než jeho kolega vezme Vraspíra na milost.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Já toho Jaroslava docela
Aries
Já toho Jaroslava docela chápu, když si vzpomenu, jak se tam minule zamotali...
Já taky.
Arenga
Já taky.
:-)
Profesor
Já vlastně taky.
No někdy to trvá dlouho, než
Tora
No někdy to trvá dlouho, než se jeden otřepe
Díky za komentář.:-)
Profesor
No, ono je to složité. On Jaroslav Vraspíra nemusí hlavně kvůli tomu, že je úplně jiného založení - má radši rodinu a své blízké (i kamarády) pokud možno nepoškozené.