K dobrým zvykům patří umět něco uvařit. Možná jsem si dala své vlastní cíle, co bych měla aspoň jednou před svatbou zkusit.
Vývar. Domácí nudle. Bábovku. Marmeládu.
Pak jsem si řekla, proč nezkusit i nějakou pořádnou omáčku. Načetla jsem zase sloh od Florentýny, dozvěděla se věci, co mi mamka nikdy nesdělila.
Odhodlaně jsem se pustila do rajské.
Během vaření se přítel ochomýtal kolem a já mu z nudy povídala čerstvě nabité informace.
"Takže je to stejný základ? Takže příště bude koprovka?"
Milujeme ji oba, jen...
"Jen bys k tomu fakt mohla udělat domácí knedlík, s bramborem to znovu jíst nebudu!"
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jé, Florentýna je bezva! :))
Carmen
Jé, Florentýna je bezva! :))
No vida, jak se nároky posouvají, už i domácí knedlík :D ale má recht, koprovka s bramborama je divná kombinace. Koprovka jedině s knedlíkem!
Popravdě řečeno, v karanténě
Wendyses
Popravdě řečeno, v karanténě jsem se dostala už k bramborovému knedlíku. :D Já ten houskový moc nemusím a koprovku zase zbožňuji s bramborem.
A tak tomu říkám kompromis! :
Carmen
A tak tomu říkám kompromis! :))
Podej čertu prst, vezme si
kytka
Podej čertu prst, vezme si celou ruku!
Já ty slohy od Florentýny čtu ráda.