Smrť se posadil na kámen ve strži. Zatímco přejížděl brouskem po kose, čekal, až se věci dají do pohybu.
"V tomto souboji jsem ruku své lásky vyhrál čestně a odvážně. Přiznejte svou porážku a ušetřím váš život."
Muž se na skalním převisu vší silou držel.
"Nikdy," pronesl s odporem.
Výkřik. Tupý zvuk dopadajícího těla na dno strže.
DNES TY, zaznělo hlavou mrtvému.
"Drahá, jak jste to mohla učinit?"
Muž se pomalu vysápal nahoru, zatímco jeho společnice pozorovala tělo dole.
"Takhle," naznačila.
Duch zabité lišky se odevzdaně vydal vstříct Bledému jezdci. Svržený muž se pošramocen s námahou odvalil z jejího těla.
Zatím jsem tolik Zeměploch nepřečetla, proto jsem nezakomponovala žádnou konkrétní postavu kromě Smrtě. Ale prostě mi to nedalo.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Er, přiznám se, že ten konec
Tenny
Er, přiznám se, že ten konec nějak nechápu?
též mi to nějak nedochází...
Gwen
též mi to nějak nedochází...
Chtěla jsem naznačit, že
Layla TB
Chtěla jsem naznačit, že spadl na nějakého zatoulaného psa. Zemřelo zvíře, zatímco sok ze souboje přežil. Asi bych to měla přepsat.