Pár týdnů až měsíců po předchozím. Třeba se časem dohrabu i k ději...
PS: Má to dlouhou závěrečnou poznámku.
„Ukěvolč ďokšen a ďub ubud an ukívreč! Icomen idjedo! Edej varten!“ mumlala soustředěně stará čarodějka provozující svou živnost na trzích po celém kraji. Jitka, která stála u vedlejšího stánku, si potichu odfrkla. Pěkná ježibaba, pomyslela si, zamumlá pár slov pozpátku a má vyděláno. Všichni jí to věří. Jako by zapomněli, jak to s magií je. Že se nedá nijak ovládat, zrovna jako... Chlap, kterého čarodějka léčila, mocně kýchl. Jako kýchnutí. Jenom se neobjevuje při každém nachlazení, ale jenom občas. U někoho jednou za život, u jiného třeba třikrát do roka – a u dalšího nikdy. Ale kdo to může dopředu odhadnout?
Sto slov je sto slov, takže Jitku ještě doplním: V tomhle světě jsou magií skutečně nadáni všichni lidé bez výjimky. Ale nedokáží ji ovládat (nebo se to přinejmenším zatím nenaučili). Pokud se projeví, je to obvykle ve chvílích velkého vypětí – je to ale dost individuální a někdo se prostě nikdy nedostane do takové situace, aby se emoce "přešvihly" až do téhle roviny. Když už, je to obvykle spíš ve stavu "ohrožení" než "euforie" a charakter kouzla je tím pádem obvykle spíše destruktivní než konstruktivní/neškodný (což je jedním z důvodů, proč tu panuje [víceméně] rovnoprávnost). Tohle všechno se sice všeobecně ví, ale to nebrání malým podvodníčkům, aby předstírali, že jsou v čarování velmi zdatní a z toho nachlazení vás vyléčí cobydup.
PS: Téma tam opravdu je, stačí přečíst první větu pozpátku :)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Zajímavý střípek.
Esclarte
Zajímavý střípek.
Díky.
Bekyně mniška
Díky.
Moc zajímavý konstrukt magie
Kumiko
Moc zajímavý konstrukt magie a živě podaná situace. Pěkné!