Mlčeti zlato

Vánoční večírek Ministerstva kouzel byl stejně nezajímavý jako každý rok. Skutečná zábava se odehrávala neoficiálně, v kancelářích a temných koutech. Neukázat se ale byla sebevražda.
Pár znuděných tajných postávalo kolem nízkoprocentního punče, řeč stála.
„Viděli jste Moodyovou? Ta má teda buben.“
„To se divím.“
„Proč? Už mají dlouho po svatbě. Vždyť ta ženská nemele o ničem jiným než o čistokrevným vrhu.“
„To jo, ale Moody nešuká.“
„Jako vůbec?“
„Jako vůbec. Ženský, chlapy, děcka, nic.“
„Tak to asi nebude jeho, co?“
Slepice dokvokaly, večírek vyšuměl. Alastor Moody, velmi pozorný šéf slepičárny, si je všechny poznamenal. I odbor záhad má povolené ztráty.