Bez nároku na bodík.
Linie kluků z Ostrovů, na pokračování nebo napřeskáčku.
Dolů s kopce, dolů. K moři, ke kamenité pláži. Je odliv; oblé kameny se převalují, chaluhy zanechané zde ustupujícím mořem kloužou.
Nevíš, co je skála, co je kámen, který ti pod nohou uhne. Málem si ukopneš palec.
Norman to tu zná jako své boty. Které si zul a zanechal nad hranicí přílivu. Potřebuje ve tmě cestu cítit chodidly. Neustále se ujišťovat, kde je.
Zkratkou k majáku, pak na zeď vlnolamu. Zapálit světlo.
Malcolm funí vzadu. Tam, kde Norman letěl, on si musí opatrně hledat cestu.
Jednou se tu vyzná stejně dobře.
Teď aspoň doběhne včas, aby Normanovi pomohl na vlnolam.
To se mi líbí
Aries
To se mi líbí
Díky. Taková momentka...
Tess
Díky.
Taková momentka...
Ta část v du-formě je úžasně
Apatyka
Ta část v du-formě je úžasně působivá
To jsme tuhle náhodou silně
Tess
To jsme tuhle náhodou silně rozebírali v debatě autorů, většina se vyjadřovala, že du forma je zlo, měla by se zakázat a píšou se jí jen taková ta knižní dobrodružství nebo laciné selfinserty.
Já razila názor, že má své místo, když.
Někdykde je skvělá. Sem
Apatyka
Někdykde je skvělá. Sem pasuje perfektně. Ale jak jsou ji někteří schopní používat... *otřásla se*
Přesně.
Tess
Přesně.
Špetka soli dobrý, solnička blbý.
tak to asi nečetli Cortázara,
Aries
tak to asi nečetli Cortázara, který měl nejrůznější psí kusy ve velké oblibě, a napsal jednu povídku kompletně v du-formě, je to o vztahu matky a syna, když jde o syna, tak tyká, když jde o matku, tak vyká. Jmenuje se to Lehla jste si vedle tebe :-)
parádní, i ta du forma. Tu já
Tora
parádní, i ta du forma. Tu já moc používat neumím teda, tady sedla.