Chcanky

Bzz bzz, už to slyším zase,
je to horší než budíček v base.
Vstávej sráčí, mazej chcát,
jinak se zechčiješ a budeš rád
za mé rady nastotísíckrát.

Zmlkni, hlase zkurvenej!
Nenapovídej, nech mě spát.
Já vím nejlíp sám,
kdy mám jít chcát.

A tak vstávám čtvrtá hodina,
dobrá nápověda
jen tak tak vyslyšena.
Avšak tak to nekončí,
to jest jen začátek dne.
Když jsem vzhůru, pak se to teprv rozběhne.

Bzučení nápověd, kdy mám jít chcát,
opravdu už mě to začíná pěkně srát.

A tak běží můj život plný nápověd o chcaní.
Vážení, říkám vám, jednou skončím bez nápověd zechcaný.