Kdyby jenom rodiče...

Nic zlého se nemůže stát. Tohle jsou Bradavice, kouzelný, pohádkový, úžasný hrad. A ona si jenom potřebuje odskočit. Máma se nic nedozví a Aurora třeba taky ne. Hned bude zpátky...

„To je ale hezké děvčátko,“ ozvalo se za ní. „Kdopak jsi? Nejsi na tuhle školu trochu moc malá?“
„Já jsem netopýr,“ prohlásila Ithunn důležitě. „A zatím sem nechodím, ale maminka bude.“
„Maminka? Bude tu pracovat?“ vyzvídal pán.
„Víte, já vám to nesmím říct,“ bránila se Ithunn, ale touha pochlubit se převážila. „Máma i táta jsou esa. Doma mají skvělou laboratoř. Ale tam nesmím chodit.“
„Rodiče ti toho asi hodně zakazují...“