Úskalí výcviku zelenáčů

Navigace hlásila k cíli necelé dva kilometry. Sjela z cesty a zaparkovala auto pod útes, zaručeně mimo dohled.

"Dál raději půjděm pěšky. Možná tam ještě jsou."

Odpovědí jí byl jen kyselý xicht. Pobrali výbavu a vyrazili, přímo křovím, mimo silnici.

Dorazili k věži a chvíli ji pozorovali. Kolem masivního pilíře byla provizorně postavená třípatrová bounda ze starých plechů. Ani po chvíli to nevypadalo, že by vevnitř někdo byl.

"Jdeme?" zeptal se, zatímco vyrazil k hlavním dveřím.

"Počkej ..." ani to nedořekla a už byl u nich. "Mno, jak myslíš ..." povzdechla si.

Něco u dveří zapípalo ... Instinktivně skočila zpět za kus skály ...