DMD č. 01. pro 1. 4. 2026. Téma: Tak si tam teda jdi, ale pak se nediv!

“Jamesi, to si ze mě děláš Merlinovy přírodní nadprůměrně velký-”

James si promnul obličej. “Tichošlápku.”

“…mlčim,” ohradil se Sirius, hrdý na svůj nevalný vtípek. Pak se zarazil. “Nemlčim! Jasně jsme si řekli, že bráchové maj přednost před buchtama, a to i před Evansovou. Dokonce speciálně před Evansovou! A ty si klidně jdeš, pomiliontýprvý ji pozveš na rande, a ona ti navíc kejvne?!”

“Kotě, však se ještě neberou,” uklidňoval ho Remus s pramalým pochopením.

“Ještě aby! Jamesi, jestli se vemete a budete mít děcko; jestli z tebe bude spořádanej vobčan, tak tohle chlapský přátelství je u konce! Si to dobře rozmysli.”

Swan felt the other consciousness pressing heavily on her mind. Keeping her simultaneously subdued but supported, almost floating. Within her own mind, out of her own body.

She barely registered they were still moving. But suddenly she felt it. An influx of power. A source. Could it be?

No. The shackles held too tight. Never wavering in the control and torture that consumed emotions and thoughts.

But part of her mind returned to her body. And started moving. She felt her captors' fear of what surrounded them. 

And so she threw herself to the side. The explosion turned everything white.

"Uáááá!" ozval se výkřik z nitra rozvalin. "Moje oči!" 

Daniel se vypotácel ven, od hlavy k patě pokrytý hustý zeleným slizem. "Pálí! Nevidím! Nemůžu dýchat! Nemůžu-" 

"Co to sakra..." přiletěl k němu Jack.

"Musel tam být nějaký ochranný systém," sípal a kuckal Daniel. "Asi jsem ho aktivoval..."

"Neříkej," zavrčel Jack. "Po kolikátý už? Ty se fakt nepoučíš!" 

"Beztak je to tvoje vina!"

"Moje?"

"Řekl jsi, ať tam jdu!"

"Řekl jsem, ať si tam teda jdeš, ale pak se nedivíš!"

"Vidíš? V podstatě přímý rozkaz!"

Jack frustrovaně zavyl a praštil hlavou o zeď. 

"Ještě slovo... A sliz... bude tvůj... nejmenší... problém!" 

Phoenix Airlines jsou od svého založení v roce 1977 považovány za nejšílenější aerolinky britského souostroví. Tahle nechvalně proslulá nízkonákladovka se základnou v Edinburghu sice nabízí nejlevnější lety, ale taky zaměstnává dosti svérázné, nedisciplinované či jinak problematické piloty a velmi kreativní údržbáře, kteří společným úsilím poskytují pasažérům spíše adrenalinové zážitky než komfortní přepravu.

Nicméně s nimi stále létá dostatek lidí, aby společnost drželi nad vodou. (Skoti. Co dodat.)

Když ředitele přišel žádat o místo prvního důstojníka, věděl, že je to střemhlavý pád do horoucích pekel. Jenomže nic jiného mu nezbývalo. 

Týden nato zažil skutečný střemhlavý pád. 

Na sedačce vedle kapitána Blacka. 

Nepříjemné překvapení čekalo nosatce, reprezentačního vzpěrače, který se rozhodl navštívit tělocvičnu svých soupeřů vrubounů, aby odpozoroval jejich taktiku. Zjistil, že úspěchy vrubounů jdou na vrub neotřelé tréninkové technice.

„V posilovně mě hned udeřil do nosu neobvyklý zápach. Pot to rozhodně nebyl,“ popisuje nosatec. Příčinu objevil vzápětí. Ukázalo se, že vrubouni kromě činek posilují i s medicinbaly, vlastnonožně vyrobenými z nevábné hmoty. V případě nouze mohou prý své náčiní dokonce posvačit.

„Nad takovou dobrotou klidně ohrnu nos,“ dodává nosatec znechuceně.

„Říkal jsem mu, že bych tam nechodil,“ komentuje příhodu nosatcův známý, brouk bázlivec. „Jenže on musí nos strkat jednoduše do všeho.“

Edith pochlipkáva teplý čaj. Ešte stále cíti mrazenie z núteného dotyku. Varunove oči ju pozorujú.

"Nie je to práve najlepší nápad."

Ani naň nepozrie. Dlane i naďalej objímajú hrnček. Odchlipne si. Malé labky ju pošteklia na dekolte. Hrajú sa s medailónom.

"Panebože, to čo je zas čo?!" priam odskočí zo svojho miesta dozadu. 

"Kamoška." Opatrne vezme myšku do dlaní. Jedna druhej sa zahľadia do očí.

"Aj tak ho čoskoro prepustia. Musím vedieť, ako to bude ďalej."

"Zabudla si, čo sa stalo pri tvojom poslednom pokuse? Mala si šťastie, že stráže boli blízko."

Jej pohľad povedal viac než slová.

"Hlavne nezomri."

„Musíme se rozejít.“ Zadíval se do jejích hnědých očí. „Tam, kam jdu, je to nebezpečné a nevím, jestli to přežiju. Nebudu riskovat, že se ke mně pokusí skrze tebe dostat. Stejně jako přes Siriuse.“

Oči se jí naplnily slzami, pak vzdorovitě pohodila hlavou a nakročila k němu. Kdyby ho uhodila, nebránil by se.

„Víš co, ty pitomče? Tak si jdi! Mohla jsem jít s tebou, Ronem a Hermionou. Ale pak se nediv, že nebudu tiše sedět v koutě jako tehdy, když mi bylo deset, a čekat na tebe!“

Věděla, že na něho počká, klidně až do své smrti. Nebo Voldemortovy.

Večeři snězte ve spěchu, ale beze zbytku. Nebalte si zásoby na týden, měsíc, nebo víc. Buďte oblečení a obutí, připraveni vyrazit.

S sebou si vezměte zlato a šperky. Ne vodu nebo jiné praktické věci pro přežití. 

Nikdo ani nemrkne, když prorokyně na druhé straně moře vytáhne tamburínu. Ostatní ženy ji okamžitě napodobí. Tančí, zpívají, chrastí a cinkají.

Na druhou stranu jsou velmi překvapeni, když jim dojde, že i v pustině potřebují jíst a pít. 

Hospodin je vede k tomu, že jejich přežití je Jeho starost. Jejich úkolem je být vždy připraveni Jej oslavovat.

Jeho přítomnost má vyvolávat pokoj a radost.

V ruletě tančila bílá kulička. Červená 16. 

"Jespere, co tady, sakra, děláš?" zeptal se sám sebe. Když jdete do holportu s Kazzem Breckerem, nesmíte se ničemu divit. V kapse vám pak může přistát pár kruge navíc, ale riziko je prostě moc velké. Na poslední chvíli se kulička přesmykla na černou 17. 

"Pane, vaše výhra," zapěl krupiér a podal žetony. Za tři čtvrtě hodiny začne svítat a peníze se využijí na podplacení stráží u Rady pro příliv, nejmocnějších grishů ve městě.

Materiálčík nemateriálčík, je to prostě vo hubu, oblékl si zachmuřeně kabát, vzal si nazpět pistole a zmizel ve špíně Ketterdamu.