Každý nějak začínal ...

Flákla sebou za kus skály a zacpala si uši. Zem se zatřásla výbuchem a kolem ní proletély kusy plechu.

Opatrně vykoukla ven. Vlastně byla i překvapená, že to mlaďocha neodhodilo až tak daleko. Přiběhla k němu. Vypadal docela pošramoceně, ale alespoň dýchal, ikdyž byl v bezvědomí.

Krvácející rány mu ovázala kusem látky. On se zatím začal pomalu probírat.

Jejich pohledy se setkaly. Chroupající kolečka v jeho hlavě byly snad i slyšet. Když mu došlo, co se děje, tak jen ucuknul pohledem a čuměl do země.

"No nedělej, že tu nejsi." Uchechtla se. "Je tvůj první den, tak tu nezapomeň chcípnout."