Lojza?

Skupina tanků vyjíždí na most. Z prvního vykoukne dědula se silnými brýlemi. „Hej, Lojza, nevidíš vojáky?“ Ozve se z dalšího tanku. Dědula poněkud zmateně nakrčí obočí. „Vojáky?“ S klapnutím se otevře poklop vedlejšího tanku a z něj se vynoří starší, vlídně vyhlížející paní, nebýt samopalu v ruce. „Mladí nám přece vyhlásili válku.“ Lojza nechápavě nakrčí obočí, ale pak si povzdechne. „Zalez, Miluško.“ Babička okamžitě zmizí. Pak se znovu ozve: „Zprava dobrý?“ „Jeď, Miluško!“ Tanky se rozjedou, když tu všááá! Minomety rozmetají skupinu na kusy. O chvíli později se nad vraky komíhá pár duší. „Sakra, Lojzo, chápeš, co znamená zprava dobrý?!“