Strasti šedé brady

Na mokrých kamenech mu podklouzla noha, zavrávoral a málem se skutálel z kopce, na který se s takovou námahou vyškrábal. Potichu si pro sebe zaklel, ale přes šumění deště jej stejně nebylo slyšet. Opět začal pomalu sestupovat, holí zkoušel rozmočenou cestu před sebou. Kapky s hlasitým bušením dopadaly na střechu klobouku. V botě jej tlačil kamínek a ošoupaný plášť nedokázal uchránit před větrem. Jak dlouho takhle chodil Středozemí? Inu dost. Stmívalo se. Bylo načase najít nějaké místo na spaní. Když se shýbnul, aby pod skupinkou stromů rozložil plášť, hlasitě mu zapraštělo v zádech.
Vážně na tohle byl už příliš starý.