Alenka z planety Země

Obrázek uživatele Birute

Test zbrusu nového stroje času

Drabble: 

Alenka se cítila dobře, ale uznala, že jistota je jistota, a nechala se pozorovat lékaři.
Malý archeolog Rrr byl spokojený, že může znovu nosit oblečení. „Nic proti domácím kočkám, ale připadám si o něco civilizovanější,“ prohlásil.
Stáli u okna a sledovali mizející planetu Coleidu. Pořád bylo neskutečné vidět na ní místo rozvalin splývající světla nočních měst.
„Ještě tě mrzí, že ti nepostavili pomník?“ zeptal se Rrr.
„Stejně by mě nejspíš vysochali, jak šplíchám na lidi voňavku,“ odpověděla Alenka.
„Podle mého odborného názoru,“ řekl Rrr, „je planeta plná lidí, kteří díky tvému zásahu nevymřeli na mor, ten nejlepší pomník na světě.“

Závěrečná poznámka: 

V knize Alenčiny narozeniny od Kira Bulyčova jsou Alenka a kočkoidní archeolog Rrr vysláni na planetě Coleida strojem času o sto let zpátky, aby zabránili rozšíření ničivého vesmírného moru, který první coleidští kosmonauti přivezli z výpravy. Alenka je po příletu postříká antivirovým přípravkem a změní tok událostí. Na planetu bez lidí se vrátí život.

Obrázek uživatele Wolviecat

Ve starých dobrých časech

Úvodní poznámka: 

Tentokrát přišlo moje tradiční "Naštvané reakční drabble" docela brzo...
Fandom, jak asi víte, je utopie odehrávající se v přiměřeně daleké budoucnosti.

Drabble: 

Pro malého vědátora - dětskou laboratoř, pro vaši princeznu - panenku...
O pár stránek dál:
Ženy, nezvoní už vaše biologické hodiny?
Listuje a listuje:
Tak je to od přírody
Další odstavec:
Maminka si nemůže vzít dovolenou...
A zase:
Nejdřív děti, jinak vyhyneme.
Zase nějaká neúspěšná nána, co na sebe musí upozorňovat...
A zase...

Alenka znechuceně zaklapla učebnici a radši se šla projít. Potřebovala si trochu pročistit hlavu. Studium historie bylo sice důležité, ale občas ji docela zmáhalo.
Z kosmodromu zrovna startovala odpolední loď k Venuši. Broňťa se ve výběhu cpal banány. Marťanské vlnovníky kvetly.
Byla vážně ráda, že nežije ve 21. století.

Obrázek uživatele Wolviecat

Město na dně

Drabble: 

Stanice mladých biologů byla vzhůru nohama. Máša a Nataša se v bazénu snažily zklidnit delfíny, Arkaša cpal do akvária obzvlášť inteligentní chaluhu, Alenka si ošetřovala kousance od chobotnice a Džavad přes videofon řešil ztracenou ponorku. Uprostřed toho všeho seděl Paška Geraskin a byl uražený, že mu to dávají za vinu.
“Bylo tam přece napsáno Poklad naleznete v městě na dně. Jak sem měl tušit, že to není Atlantida?"
"Protože sis to nedočetl do konce," řekla Alenka a ukázala na fotku z vykopávek.
“...v městě na Dněpru," přečetl Paška a zamračil se.
"No dobrá. Ta mapa Kyjeva mi asi mohla napovědět..."

Obrázek uživatele Wolviecat

Zvěřinec

Úvodní poznámka: 

Ufff... jsem nějak v útlumu. A mám sto chutí nafackovat Buličevovi, že se dvěma ze tří kapitánů neunavoval dát jména.

Drabble: 

Třetí vběhl do Modrého Racka a s nadáváním začal nabíjet paprskomet. Bylo jasné, že cíl výpravy se právě změnil z výzkum místní fauny na hrdinské skutky. Už zase.
Druhý si povzdechl. „Tak v jak moc velkém jsme problému?“ zeptal se a vytáhl ze skříně vlastní zbraň.
„Pamatuješ si ten zvěřinec, kde jsme včera byli?“ zavrčel Třetí.
Superiorní Bestiárium Veselého Ypsilona? Seva tam manželce koupil Indikátora.“
„Šel jsem tam ještě jednou podívat...“ Třetí si dopnul neprůstřelnou kombinézu: „a jedno z těch zvířat na mě promluvilo. Spoustu z nich je inteligentní.“
Druhý zaklel.
„Sevo, přichystej Racka k odletu. Možná budeme muset utíkat.“

Závěrečná poznámka: 

Ještě pořád to není nejdivnější fandom, který mě dneska napadl. Jednu chvíli jsem málem psala povídku na Vejce a já.

Hladoví skvoři

Drabble: 

Záhy po přistánī jsem se rozhodl s průzkumem neznámė planety připomínající ovocný sad neotálet. Upozornil jsem Alenku, aby neopouštěla raketoplán. Alenka se zatvářila zklamaně a tak jsem jí připomněl, že je potřeba se postarat o naše nové přírůstky, čtyři mladé skvoře, které jsme předevčírem vyměnili za páreček létavců s doktorem Chovarevem. Zatím se nepodařilo je přimět, aby začali znovu žrát. Když jsem se vracel, spatřil jsem malou postavičku v žluté kombinéze, jak se vynořila z trávy a s plnou náručí plodů podobných jablkům míří k raketoplánu. Dříve, než jsem stačil zareagovat, zvolala: "Mám to, tati! Mrkev žerou jen v zimě!"

Obrázek uživatele Julie

Alenčino léčení - prolog

Název: Alenčino léčení - prolog
Přístupnost: pro všechny
Fandom: Alenka z planety Země
Varování: Během čtení možná ztratíte veškeré iluze o hlavní hrdince. To, co dopustila, aby se jí stalo, je vážně strašné.

-A A +A