Jessica Jones

“Znovu!”
Jessica si promne čelo a podrážděně vzdychne. Jak ji sakra mohlo napadnout začít trénovat s Lukem?
“Dejme si pauzu,” navrhne. “Bolí mě makovice.”
“Možná ses měla v noci vyspat,” prohlásí Luke nesouhlasně s rukama založenýma na hrudi. Jessica na okamžik ztratí nit myšlenek při pohledu na jeho napnuté tričko.
“To je tvoje vina. Rozptyloval jsi mě,” prohlásí. Vzápětí rychle uskočí stranou, zkroutí Lukův loket a přirazí muže ke zdi.
“To nebylo špatné,” prohlásí Luke s úsměvem. “Neříkalas náhodou, že tě bolí makovice?”
“To jo, ale když můžu začít bušit do té tvojí, vždycky se mi uleví.”
“Taky tě miluju.”

Když Kilgravea zabije, Jessica zůstane strnule stát.
Zrak jí padne na balíček ležící vedle těla. Zvedne ho. I ve tmě přístavu rozezná sedm kulových karet. Ke každé z nich je připevněna jedna fotografie.
Jako ve snu Jessica vidí celý Kilgravův život.
Od malého chlapce zrazeného vlastními rodiči až po mnohonásobného vraha. A pak…
Jessica zadrží dech. Poslední fotka zobrazuje ji a Kilgravea. Jessica hledí před sebe, rty stisknuté. Ale Kilgrave… Kilgrave se na ni dívá a usmívá se, jako kdyby nikdy v životě neviděl nic krásnějšího.
Jessica strčí karty do kapsy a znovu pohlédne na mrtvolu muže, který ji miloval.

Ležela na posteli v hotelovém pokoji a čekala. Od okna táhlo a ona byla jen ve spodním prádle. Chtělo se jí řvát. Jak se sem vůbec dostala? Byla tak slabá, hloupá, neschopná. Jestli přežije, neřekne to nikomu. Nikdo se jí nebude smát nebo ji litovat. Kdyby si jeden večer nehrála na hrdinku... Hloupá, hloupá kráva.
Zaslechne otevírání dveří a s hrůzou čeká, až se objeví. Vejde, změří si ji od hlavy až k patě, skoro se olízne. Vlk a připoutaná ovce. Nejlevnější kořist pod sluncem.
„Usměj se pro mě, Jessico.“ Poslechne, její ústa vytvoří výraz plný štěstí. Tu největší lež.