Ze zákulisí nejmenovaného letenského bistra
Já se omlouvám,ale bylo to silnější než cokoli. Normálně mě to vytáhlo z postele. A přitom taková blbost.
„Tyvole, co to zas je? Smrdí to jak bolavá noha. To nebudou žrát ani hipstři.“
„Shnilej žralok, vole. Na Islandu to žerou všichni, hipstři si budou čvachtat. Hulda nám toho sežene dvě bedny.“
„Se to zkazí.“
„Nezkazí, vole. Je ho shnilý, se to už víc zkazit nemůže.“
„A je to alespoň veganský?“
„Je to ryba, vole, živá bytost, vole.“
„Není.“
„A co je jako podle tebe žralok, když né ryba?“
„Paryba, tyvole.“
„A žerou vegani paryby?“
„Jak to mám, tyvole, vědět?! Ale je to ró, jak je to shnilý.“
Crrrr…
„To byla Hulda.“
„Co chtěla?“
„Hele, vole, žerou hipstři tučňáky?“
Hákarl, respektive fermentovaný žralok, se skutečně na Islandu jí. Smrdí to naprosto pekelně. Chutná jako trochu víc uleželý hermelín.
- Číst dál
- 24 komentářů
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit