Pokud si chcete zřídit uživatelský účet, napište nám prosím na sos.hp.ff (zavináč) gmail.com. V mailu prosím uveďte zejména to, pod jakou přezdívkou u nás chcete vystupovat!
"Velká rada se dohodne, co s vámi uděláme."
"Plně uznáváme vaši nadvládu," preventivně kapituloval Rimmer. Potřetí během deseti minut.
"Zlato," mrkl Lister na dozorkyni, "určitě nebude tak zle," svůdně zamrkal.
"Máte tik v oku, pane?" zeptal se ustaraně Kryton.
"Možná bychom to mohli vyřešit ve dvou, co, puso," usmál se Lister.
"Výborně, teď nás budou ještě mučit," zaúpěl Rimmer.
"Pane, mohl by to být příznak mrtvice, podívejte na ten pokřivený úsměv!"
Dozorkyně mlčky odešla.
"Pane, vypadá to na past meziplanetární aliance. Jeden na mě zkoušel klasickou roli okouzlujícího idiota. Jenže to přehnal - takovej blbec nikdo být nemůže. Musíme je pustit."
co budeme jíst
ptala jsem se
podal mi
divokou mátu
kde budeme bydlet
ptala jsem se
zvedl ruce
k obloze
běž do synagogy
řekla jsem
utekl do lesa
s dětmi
bratr mu kázal
naučím tě torah
jhvh není v knihách
prý ho jde hledat
(se mnou)
(zpěvem)
idiote
volali na něj
když jsem vezla hlínu
usmál se
neslyšel
neuměl nic
číst
psát
vykládat torah
pracovat
hádat se
uměl všechno
léčit
cítit
tancovat
smát se
rozumět
hovořit
říkali mu
ba'al šem tov
pán dobrého jména
Předpokládám, že kánon neznáte. Židovská historie - východní větev chasidismu (ortodoxní židovství, 18th století). Baal Šem Tov byl chudý Žid, který opravdu neuměl téměř nic, kromě toho, že dle zdrojů neuvěřitelně rozuměl lidem. Uměl je oslovit, zaujmout, uměl v nich probudit lásku k Bohu i k sobě samým. Navíc uměl i léčit. Z jeho myšlenek chasidismus vychází - původní "dogma" bylo, že Bůh se neobjeví, když budeme studovat Tóru, ale když ho budeme oslavovat, například zpěvem a tancem, živou modlitbou, euforií, transem. Trochu to fungovalo jako přírodní náboženství. Pak to samozřejmě zdegenerovalo, objevili se různí následovníci, učenci, proroci a milion dalších takových, takže se s tou původní myšlenkou stalo totéž, co s původními myšlenkami křesťanství.
No, a ta, co to vypráví, je jeho manželka. Stala se jí úplně náhodou, protože její otec ji za jeho dobré služby tak trochu "prodal". Ani o tom nevěděla. Jednoho dne se před vraty domu bohatých Židů zjevil žebrák s dopisem v kapse, od toho otce, že chce za manželku jeho dceru. Bratr jí to rozmlouval, ale ona šla, do největší chudoby, živila je v podstatě ona (on "studoval"), očividně ho neuvěřitelně milovala, i když ho okolí zpočátku určitě považovalo za duševně chorého, smáli se mu atd. Byl fakt dost mimo. Většinu života. "Idiot" je v tomto případě kompliment. :)
"Obávám se, že na mě není nic zajímavého, urozený pane," Tereza se otočila ke kotlíku a dolila víno, které se mezitím stihlo vyvařit.
"Uprostřed noci v alchymistické laboratoři... v mém městě, aniž bych tě tu někdy předtím viděl? Dovoluji si s tvým tvr-tvrzením nesouhlasit. Kde ses tu vzala?"
"Jako všichni ostatní - ze Skalice."
"Je pravda, že jsem se po těch rohožích a přístřešcích moc nerozhlížel. Schovává se tam víc takových, jako ty?"
Rozhodla se mlčet a pokračovat v práci.
"Ne, druhou takovou bych asi hledal marně," vzdychl pan Ptáček. "Prozradíš mi aspoň svoje jméno?"
Slila lektvar do flakonu.
"Hádejte, pane."
Kdybych věděla, že se mi bude psát takhle dobře, tak bych si byla celý měsíc dala tuhle dvojici na pokračování... i když, ona by to za chvíli začala asi být nuda.
Vstoupí do místnosti a ihned vám učaruje. Zíráte na něj. Jste hypnotizovaní. (Kdo tvrdí, že musíte být žena.) Padají vám věci z rukou a narážíte do nábytku či dveří, popřípadě do zdí. Debilně se culíte. Má něžné oči a husté vlasy. Voní jako svěží vánek, který cítíte na zčervenalých tvářích. Je tak milý a laskavý. Rád vám pomůže. Nemůžete se ho nabažit. Nenápadně se ho dotknete, on vás poctí svým zářivým úsmevem. Poskakujete kolem, jen abyste si byli jistí, že nic nepotřebuje. Máte ho rádi. Takového, jaký je. Je to miláček. Ale proboha, když mluví, máte chuť ho přetáhnout pánvičkou!
Eva se dnes nemohla soustředit na práci, hlavou jí šla včerejší debata s tetou. Když jí z vrátnice ohlásili návštěvu, jen zkontrolovala, že má Jaroslav čas, a nijak zvlášť nad tím nepřemýšlela.
Po zaklepání se objevila hora krabic, následovaná zvukem škobrtnutí o práh, zaklením, letem krabic a pádem zakopnuvší osoby.
Hřmot vytáhl z pracovny Jaroslava. Uviděl Evu s ruměncem na tváři, jak zírá na původce toho rozruchu.
„Nezlobte se, pane řediteli, já se obvykle na návštěvách chovám jako idiot,“ pravil se smíchem vyrušitel a začal se sbírat na nohy. Jak vzhlédl, řekl jen: „Evo?!“ A zase si kecnul na zem.
Zase mám téma dost na hraně. To, že je dotyčný vyrušitel okouzlující - tedy alespoň pro Evu - lze vyčíst z jejího ruměnce.
Následuje: Vysvětlení
"Počítej s tím, že ti nic nekupuju," zamručel Baz. Jen z představy toho, že by společně slavili svátek svatého Valentýna, mu běhal mráz po zádech. A nezapomněl to Simonovi zopakovat hned několikrát.
I tak to však nemělo ten žádaný efekt. Když se toho dne vrátil domů, zápach kouře ho praštil přes nos už mezi dveřmi. Rychle vběhl do ložnice, kde našel Simona Snowa, nahého, s mašlí mezi nohama, jak se zoufale snaží uhasit požár, očividně způsobený zapálenými svíčkami. Chvíli trvalo, než ho uhasil kouzly. Naštěstí to však odnesl jen koberec a povlečení.
Pořád ještě nechápal, proč tomu idiotovi nemůže odolat.
Princezna si žila v pohádce. Když přišla na království krize, bylo nevyhnutelné, že se objevili dva nápadníci - princ a Honza.
Podle pravidel žánru měl být princ okouzlující, ale idiot, který uteče až půjde do tuhého. Honza měl být obyčejný chasník, který nabourá zarezlé zvyky upadajícího království.
Princi ustupovala brada a zadrhával v řeči. Zato Honza měl zářivý úsměv a výstavní svaly.
Jenže princ dokázal princeznu rozesmát. A Honza měl značně nepokrokové názory na využití ženy v domácnosti. Navíc mu smrdělo z úst.
Pravidla žánru si žádají své, ale když si princezna srovnala možnosti, měla jasno. Pravidlům je potřeba se vzepřít.
„Copak to tady máme? Dva ožralové si vyrazili na noční vycházku?“ Černá Rayla se mračila na dva muže ležící ve strouze u cesty.
Geralt se potácivě postavil na nohy, neměl vůbec dobrý den. Nechal se Marigoldem přemluvit k tahu Vengerbergem a poslední co si pamatoval, bylo, jak je vyhodili z krčmy u Prasečí hlavy.
„Kapitáne…“
Avšak jeho kumpán ho předběhl: „Nevěděl jsem, že stráž zaměstnává takové krasavice. Co takhle se přesunout někam do tepla, jen ty a já. A já složím báseň o tvých očích.“
***
Geralt zacloumal zamřížovaným okénkem.
„Ještě slovo, ty tupče, a nechám tě sníst tu tvoji loutnu.“
Škyťák ležel tiše schovaný v křoví a pozoroval Bezzubku, jak se snaží dvořit. Bílá běska byla sama elegance a ten jeho trouba na ní mohl oči nechat. Teď to hlavně nepokazit.
Bezzubka začal mávat křídly, ale trochu to přehnal. Podíval se na Škyťáka pro radu. Ten mu ukázal zdvižený palec a předvedl něco na způsob podivné chůze. To přesně Bezzubka provedl a Škyťák svého výběru zalitoval. Bílá běska se netvářila zrovna spokojeně a rozhodně nepomohlo, když se Bezzubka rozhodl zatancovat. Hopkal zběsile kolem a čas od času vydával divné zvuky.
Škyťák potřásl hlavou. Byl to idiot, ale aspoň roztomilý idiot.
Ianto zapl kávovar a začal mýt nádobí, aby měli kávu z čeho pít. Gwen byla v kuchyňce s ním a pila víno rovnu z lahve.
„Já toho Jacka zabiju!“ vyhrožoval Ianto a třískl s hrnkem na utěrku rozloženou na lince.
Gwen přitakala a přihnula si vína.
„Nakráčí tam a všechny zatčené postřílí! A kdo to pak uklízí? My. Jako vždy,“ povzdechne si.
„Jo, ještě pořád cítím okenu na prstech."
„Kdy bude kafe?“ zeptal se Jack, který právě přišel a stiskl Iantovi zadek. „Pizza už přijela.“
„Ale stejně je sexy,“ dodal Ianto polohlasně ke Gwen, která jen protočila oči v sloup.
