Monster

„Vydrž,“ povzbuzuje ji bráška a klekne si vedle ní. Je hrozně hodný, že má o ni starost a nejde dál sám, i když má rty rozpraskané žízní, chladem, hladem. „Půjdeme dál, až si odpočineš.“
Všude kolem vidí jen kopce a lesy bez konce.
Pro pohraničníky, kteří je objeví, jsou Hänsel und Gretel.
Bez cesty posypané drobky, beze jména, zato s příšerou v patách, ale pst, o té nikdo neví.
Deset let poté Anna pátrá po bratrovi. Kamínky a drobky chleba nejsou zapotřebí. Stačí sledovat jeho krvavou stopu: Heidelberg, Frankfurt, Mnichov, Praha... Je monstru v patách a je jím dychtivě očekávána.

Dodatečné drabble pro DMD č. 10. pro 10. 4. 2012. Téma: Rodinná podoba
Je to skvělá hra, s převlekem a parukou. Zvedne ruku a sestřička napodobí jeho gesto. Roztáhnou prsty, ukročí, on doprava, ona doleva. Vypláznou na sebe jazyk, zakoulí očima a dají se do smíchu.
Dvě stejné holčičky v pečlivě vyžehlených šatičkách a s mašlí ve zlatých vlasech nadšeně výskají a ani jedna na okamžik nevypadne z role.
Nevypadnou z role, ani když pro ně přijdou šedí muži a maminka křičí. Dvě identické holčičky vyděšeně vykukují zpoza jejích zad, ale šedivcům prý stačí jen jedna.
Johana by zajímalo, proč jim matka vydala sestru.
Copak ji neměla ráda?
Nebo si je tehdy spletla?