Dobré ráno Brno!

Do maskérny plné štrůdl požírajících zaměstnanců Dobrého rána napochodoval režisér. Nemělo to zamýšlený efekt. Přešel do ofenzívy.
„Který kokot zase dal do scénáře ty básničky?!“
Ruch ustal. Maskérky utvořily ochrannou formaci.
„Inter arma silent Musae! Je vám to jasný?“
Maskérky si zděšením narvaly do huby zbytky štrůdlu. Cyril si nehlasně slabikoval, čelo skrčené úsilím.
„To je Cicero, hovada!“
„Mirku,“ přitočila se k němu Radka. „Ty básničky jsou blbé, ale...“
„My ale nejsme ve válce, Mirku,“ vynořil se z myšlenky Cyril.
„Cyrile, jsme,“ řekl Mirek, loveckým skokem se k němu přesunul a sevřel ho pevně kolem ramen. „Válka jsem tady já!“