Poezim č. 2 pro 2. 11. 2025. Téma: Hrdinský epos

Vyšla ve zbroji panna jak srna,
co odešla dobývat Kopidlna.
"Lesapána já poslala k ledu,
po tobě, Griffine, teď právě jedu!"

Z ochozů nádvoří vychází chichtání
rytíře tenhle zvuk víc nežli vyhání.
Bojí se, spatří-li pannu spanilou v davu,
svou čestnou rytířskou pro ni ztratí hlavu.

V ústrety přichází jim žena:
"Jsem pevně přesvědčená,
že vy dva sem nepatříte,
tohle je dívčí škola, víte?"

Griffin statečně zabušil
až hejno netopýrů vyrušil.
Vrata se otevřou a zvou je dál.
Možná je uvnitř i svatý grál?

96a

Vkročíš-li vpravo, cesta jak mlat,
však koho chytí, toho nenechá stát.
Únavou padneš na konci pak,
tvá střeva vyklove veliký pták.

96b

Vkročíš-li vlevo spustí se déšť
útočiště klidné v něm nenajdeš.
S poslední kapkou zavře se hladina,
kde ztratil se jaký hrdina?

96c

Rovně se vydali kolem skal
v cestě jim vznešený zámek stál.
Zaklepou odvážně na vrata?
Nebo si pošpiní kaťata?

Kronikář a Griffin si hledí zpáteční cesty
s sebou dary od Žvahlava a jeho nevěsty.
Dojdou na rozcestí, kde psáno na skále:
"Vpravo, vlevo, rovně? Vyber si dále."

Jako nikoho nenutím, ale kdyby jsme se pustili do 96a, 96b, a 96c... :-D

Byla to svatba krásná a veliká,
pozvali ptáka Neklava i Mrazíka,
Griffin schoval vorpálový meč,
slaví se láska, nebude zteč!

Kronikář s Griffinem dívaj se na sebe,
dračice s Žvahlavem prdí teď na nebe
ohnivým písmem jásavý vzkaz:
NA NAŠI SVATBU ZVEME VÁS!

"Zas mizí tu postavy," kronikář dí.
"My už taky půjdeme do země původní,"
zkontroluje králík kapesní hodinky
a spolu s Alenkou hupnou do nory během vteřinky.

Všichni jen zírají, tomu, co vidí
nevěří, myslí, že oči je šidí:
Po modrém blankytu bělavé páry hynou,
Stáňa se Žvahlavem dálným nebem plynou.