Draupádí měla slzy na krajíčku, ale snažila se tvářit hrdě a neústupně. Dusašán se na ni jen zlomyslně zašklebil a chytil ji za vlečku sárí.
Chtěl ji zostudit přede všemi. Byla jeho nepřítelem a nezaslouží si nic jiného než ponížení.
"Až z tebe to sárí strhnu, tak se už tak hrdě tvářit nebudeš!" zvolal.
Začal tedy sárí svlékat. Jaké překvapení mu však přinesla skutečnost, že sárí nemělo konce a na zemi zůstávaly jen další a další pruhy látky.
Co je to za kouzla?! zakřičel rozezleně.
"Milostivý Krišno, díky tobě je zachráněna má čest! Děkuji za tvůj dar. " zvolala k nebesům .
