Zásadní zvuk

V králičí noře bylo veselo. Simbacca ze sebe oklepával písek, Králíček poskakoval a pálil do nebohého návštěvníka vyhlášku za vyhláškou. Přitom Wookiee byl z demolice vchodu rozmrzelý taky a kupodivu ne proto, že teď už mu nikdo med ani kondenzované mléko nabízel. Patrně by se tam omlouval až do jara, kdyby se nestalo cosi velmi nečekaného.
[„Pssssst!“] zašeptal brumlavě, a že v shyriiwooku to bylo mnohem těžší než normálně, dal si prst před pusu a natočil ucho směrem k díře. [„Slyšels to?“]
„Ne, a to mám mnohem větší uši.“
[„Znělo to jako...“]
„Jako co?“
[„...jako by někdo otevřel jahodovou marmeládu.“]