Záhada sežraného salámu

Bratr láteřil. Dvojčata stála v pozoru a třásla se jim kolena tak, až jsem se divil, že to dokázala. Pohled měla zarytý do země.
„Maedhrosi, co se stalo, že je třeba tolik křiku?“ ptal jsem se.
„Sežrali mi salám! Tady jsem ho měl,“ ukázal.
„Nesežrali ti ho třeba psi?“ navrhl jsem řešení.
„A to poznám jak? Bojí se mě, aniž by něco provedli.“
„To kluci taky,“ poznamenal jsem suše.
Pak se na mě zadíval a jízlivě položil otázku: „Odky používáš jelení lůj?“
Hrklo ve mně. „Víš. Bylo to jen deset deka, já myslel, že už to nebudeš,“ vytáčel jsem se.