Ty dnešní děti neznají pravého ducha Vánoc, natož Velikonoc

Upřímně dnešní ráno moje rodina strávila tím, že jsme ignorovali zvonící koledníky. :D A nápad s úklidem je fajn, bohužel na něj nemám energii.

Super drabble. :)

Nechám doma nepořádek a jdu do lesa provést vnitřní úklid ;)
Ale Tvůj způsob se mi taky líbí. když je úklid zen, je to fajn.

Já jsem rodinná černá ovce nectící příiš rigorózně téměř žádné tradice, a Velikonoce nejmíň ze všech, protože jsem v nich - pro sebe! - nikdy neviděla smysl. Většinu dneška jsem strávila taky úklidem, ovšem nedobrovolným. Takže se momentálně sbírám a hodlám jít taky na procházku. :) Každopádně.. myslím, že tomuhle drabblátku dokážu docela dobře rozumět. Díky za něj, díky, že si nemusím připadat, že jsem sama, kdo tráví svátky "jinak". :)

Já Velikonoce taky nějak ne-e. Ale ani naše rodina je příliš nemusí, dřív se u nás alespoň scházeli kamarádi táty, takže se něco muselo, ale postupně se stěhují pryč, mají rodiny... Tak to nějak přešlo. Akorát letos sestra dostala nějaký šílený nápad a vajíčka zdobila pracně voskem, třebaže se u nás dlouhodobě preferují košilky... Stejně se to sní - a to mám velice ráda, protože zbožňuji loupání vajíček.
A pěkné drabble!

Teda, tak to docela zírám, protože já jsem docela bordelářka a úklid je pro mě akorát tak nutné zlo. A bohužel to platí i pro pořádek v osobních věcech, kterej si dost nutně potřebuju udělat už dávno a prostě se mi nechcééé a vůbec a podle toho to vypadá.
Zato velikonoce mám ráda a celkem si je užívám, vůbec mám tak nějak ráda svátky, co mají něco specifického a něco znamenají, protože mě prostě těší mít nějaké zvláštní nevšední dny. Takové, které jsou všeobecné, ne jenom že bych si já řekla, že teď budu slavit, a přitom musela jako obvykle do práce a všem kolem by to bylo naprosto jedno. A závidím národům, které jsou pořád zvyklé slavit a mají každou chvíli nějaké slavnosti.
(Tak a teď si tu připadám hrozně čítankově a konvenčně, teda samozřejmě až na ten vztah k uklízení.)
Ale je pravda, že s pomlázkou už jsem hodně dlouho nepřišla do bližšího styku než na stáncích na trzích nebo v rukou kolemjdoucích. Velikonoční pečivo mám ráda, ale beránka moc ne, bylo by mi líto ho krájet.

Beránka nemám už léta, nikdo to doma nejí. Ale do kostela se u nás chodí. Pomlázku též pánové dodrželi. Jinak je trávím napůl prací doma, napůl vznášením se radostí, že konečně nastaly mé oblíbené svátky.

Jojo, uspořádávání svých záležitostí a užívání si klidu má prostě něco do sebe :)

Velmi originálně. Dokonce originálněji, než jsem původně plánovala.
Moje kamarádka má je celý březen v lázních a potřebuje průvodce, takže jsem za ní přijela na poslední týden do Podkrkonoší. Jediné dva dny s hezkým počasím jsem strávila na pokoji, protože mě sklátil místní norovirus. V pondělí jsem se proněco vracela ze snídaně na pokoj. Z chodby na mě zavolal jeden pán, jestli počkám, že si dojde pro pomlázku. Ze slova pomlázka mám osypky, ale počkala jsem. Cestou dolů na mě na schodech bafla jakási paní a pak se zděšeně omlouvala, že si myslela, že jsem její spolubydící.

Po přiopilých pubescentech s jalovcem, kteří chodí na šmigrust do domů, kde nikoho neznají, se mi vůbec nestýská...