Zbabrané setkání

Stála v pustině a zoufale se rozhlížela; lehká práce při dohlednosti páru metrů. Je hezké sbalit kufry, definitivně prásknout dveřmi a vydat se k rodičům, ale nesmí se špatně odbočit a píchnout pneumatiku.
Najednou zastavilo auto a stál tam on, nejkrásnější muž, jakého kdy viděla. Než se stihla probrat ze šoku, měla nasazenou rezervu a krasavec se loučil.
„Dáte mi svoje číslo? Rád bych se ujistil, že dojedete v pořádku.“
Načmárala číslice na starou jízdenku a s díky se rozloučila. Nasedla a zděšeně zjistila, že jízdenku pořád žmoulá v ruce.
„Počkejte!“
To už ale zadek vozu neznámého mizel v mlze...