"Jako. Tenkrát. V lese," oddechoval. Uklidňoval se.
"Taky jsme to potřebovali. Taky to nebylo jen pro mě."
Obraz zšeřelého lesa staletých dubů mu v mysli zakryl výhled na osvětlené zápraží vznosného domu. Z šedomodré tmy vystoupil mladý srnec. Plný síly, majestátní. Listí křupalo pod kopýtky.
Jídlo. Maso. Pečeně! Po tolika dnech.
Čest. Spravedlnost. Krev! Po tolika letech.
Srovnal si znovu plášť pod loktem a odlomil konec větévky, co překážela. Bezděky odložil papírek od prachu.
Je tady. Vchází do světla. Snímá cylindr. Mladý, samozřejmý. Dědic a naděje.
Stín lesa se rozplynul. Jen město dýchá do noci.
Prásk!
Dvojí ohlušení.
Hostina.
Pomsta.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Přiznám se, že fandom vůbec
Gwen
Přiznám se, že fandom vůbec neznám, ale je to síla i tak.
(^U^)
Děkuju. Já se pokusím ten
Zuzka
Děkuju. Já se pokusím ten román sehnat česky... ale s popularitou Gaskellový je to tak nějak na prd. Ostatně, vidíš to množství komentíků, že jo... :))
Takhle to nemůžeš počítat...
Gwen
Takhle to nemůžeš počítat... to by tu neznali ani SW...
^v^
Owlicious
Mrazivé a silné. A děsně smutné a tragické. Moc pěkně popsaná mysl v rozhodující chvíli.
Děkuju, asi se to tedy
Zuzka
Děkuju, asi se to tedy povedlo... :)
musím přiznat, že jsem si to
myday
musím přiznat, že jsem si to musela přečíst dvakrát, abych pochopila. ale pochopila :) výborná atmosféra...
to mi těší, žes tomu to druhý
Zuzka
to mi těší, žes tomu to druhý čtení dala :) Díky!
To vypadá na nějaký docela
Esclarte
To vypadá na nějaký docela drsný příběh o neštěstí a pomstě. Úplně se bohužek nechytám, vidím, že na začátku je asi nějaké pytláctví z bídy a to druhé pomsta za nějaké příkoří.
Hrozně moc se mi to líbí, i
Keneu
Hrozně moc se mi to líbí, i když fandom neznám.
Tím víc mě to těší! Děkuju
Zuzka
Tím víc mě to těší! Děkuju moc!