Milá Aničko,
jen jsem ti chtěla říct, ať si vezmeš do autobusu s sebou polštář a deku a třeba nějakého plyšáka. Však víš, jedeme nějakých devatenáct hodin a pak se od nás očekává, že budeme plní energie. Musíme se pořádně vyspat a když chceš spát v autobuse, tak musíš mít polštář a deku, případně nějakého plyšáka.
A vezmi si s sebou i gumové boty - budou se ti hodit až půjdeme v kraťasech po tom písku, jak jsme slyšeli.
A kdyby sis s sebou ani jedno z toho nevzala, tak si vezmi alespoň svačinu, třeba banán. Však víš, banány to jistí!
Loučí se,
Tvoje milovaná,
Já
První drabble, které mi vlastně rovnou vyšlo na sto slov. To rozloučení tam být nemusí, původně jsem ho nezamýšlela, ale nakonec jsem si ho nemohla odpustit (a taky jsem si nechtěla zkazit ten pocit, že mi drabble vyšlo, proto je v poznámce).
Snad se Vám líbilo, je to jako vždycky něco ze života, tentokrát, pro změnu, formou jakéhosi dopisu.
Kámoško, myslim to vážně, nechci být jediný exot.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Já si rozhodně deku a polštář
Tenny
Já si rozhodně deku a polštář s sebou do autobusu beru! ;) Moc pěkné drabble.
Co se týče délky, já už píšu drabblata kolikátý rok a málokdy to vyjde přesně. Je to o štěstí, většinou musím nějaká slůvka mazat. :)
Deka je nutná součást výbavy
Hraběnka Veriv
Deka je nutná součást výbavy do autobusu, to můžu potvrdit, v autobuse jsem se toho už nacestovala :D Já taky vždycky mažu, proto jsem byla tak šťastná když to vlastně vyšlo. Děkuju :)