Duben

"Konec," prohlásil smutně Tetovaný, když dozněla velebná Hymna.
"Co když řeknu ne?" opáčil vzdorně Pekelný zákazník, který jsa Bez připojení myslel rezignovaně už jen na Daně a smrt.
Odteď jsem optimista, pomyslel si odhodlaně, když dozněla Malebná slova a nastalo Ticho po pěšině.
Zadek sedí, avšak neraduj se! Bodláčí. Pozor, kouše!
„Já nic já muzikant“, zahájila netradičně (nekrolog) velmi originální Dcera svého otce.
„Shoď skopce z kopce, bude to Terno“, radil rozšafně Dobře naložený tučňák.
První třída nedokázala spočítat Tři krát tři a ocitla se tak úplně Na dně.
„Už nejsem dítě!“ zvolal vztekle Poslední hrdina a uhodil na Buben, aby svým slovům dodal jaksepatří důraz.
„Všechno nebo nic!“ rozhodli se svorně Němí svědci a statečně vyslechli až do konce v úplné tmě rozhlasovou hru Tma tmoucí.
„Upřednostňuji osobní setkání,“ rozhodla vznešená Královna cest a vydala se statečně na Poslední bílé místo na mapě.
Nabídka, která se nedá odmítnout, byla nesmírně lákavá, avšak nakonec z ní zbylo Kyselé vítězství a sladká prohra.
Probuď se! Nastává Čas hesel.
Moźek se vaří, drabblista šílí,
„Ještě to nemám, počkejte chvíli!
Stoslovku vložím, pak tě už vnímám,
Zůstaň tu, drahá, jen nechoď jinam!“
Moźek se vaří, drabblista šílí,
své drabble vkládá v poslední chvíli.