Myšlenkově navazuje na Věštbu.
Pracovní postup.
Obtížná chemická rovnice.
Do vědy emoce nepatří.
A proto sedí Severus Snape uprostřed noci v laboratoři a přemýšlí. Zamknuté dveře a uzavřená mysl, překrytá zdáním spánku.
Jsem vedle Lily a spím.
Na jedné straně – dítě. Předurčené, bystré, talentované, přesto však především sedmileté dítě.
Náhodné dítě, pouhý prvek v rovnici, zaúpí myšlenky v sebeobraně.
Na druhé straně – mocný politik, nepřemožený kouzelník, bezskrupulózní vrah.
Nepřemožený neznamená nepřemožitelný.
Ale může ho přemoci myšlená holčička?
Rovnice se převažuje na stranu zla.
Musí být cesta, jak to zvrátit.
A musím být připraven na všechny možnosti.
A utajit to před každým, krom vlastního svědomí.
Dějově vyústí ve Vidět Severuse Snapea plakat a Věštba se naplňuje. Už když jsem loni tyhle dva kousky psala, bylo mi jasné, že Severus Tibi parento nevymyslel na fleku. Že prostě jen byl natolik sám sebou, že navzdory emocím promyslel každou alternativu.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Brr. To teda zírám, staví to
Apatyka
Brr. To teda zírám, staví to ty dvě drabblata do docela jiného světla... Líbí!
Brr komentář, jaká čest!
Voldemort
Brr komentář, jaká čest! Děkuji velmi.
...
gleti
A stejně si stojím za svým loňským komentářem.- V pekle je zvláštní místo pro autory, co vraždí děti (byť literární) do kotle s vámi i Martinem
Zrovna včera jsem s
Voldemort
Zrovna včera jsem s kamarádkou konzultovala výhody pobytu v kotli nad běžným životem. Any day.
Takže děkuji velmi za vzbouřené emoce.