Konec směny

Když vyléval poslední kbelík vody, černé od vytřené podlahy, vzedmula se v něm vlna euforie. Dnešní večer by mohl být skvělý! Lucka včera souhlasila se schůzkou a úsměv, který mu přitom věnovala, mu i ve vzpomínce způsoboval intenzivní nával krve do různých částí těla. A teď už stačí jen vyprat mop, zhasnout v obchodě světla, nastavit alarm, zamknout (tuhle část si opakoval po incidentu z minulého měsíce obzvlášť pečlivě) vstupní dveře a za patnáct minut bude vedle ní.

Chtělo se mu křičet blahem, když konečně zamkl a vyrazil ztemnělou ulicí.

"Na tvym místě bych přibrzdil a navalil ty klíče, kámo!"