NESOUTĚŽNÍ
"Zaklínači!"
Geralt se ohlédl. Mířil k němu rozložitý, do oděvu učence nacpaný muž.
"Ano?"
"Vím, kam míříš! A zastavím tě! Špatné řemeslo máš! Rovnováhu porušuješ!"
Geralt měl pocit déjà vu.
"Podívej, pane..."
"Ne! Mě neukecáš! Jsem členem vznešené Společnosti záchranné! My se nedáme, zastavíme vás, ničitele, hubitele! Nebohé tvory decimujete a proč? Pro pár krejcarů!"
Muž se až dusil spravedlivým hněvem.
Geralt na to neměl náladu, ale zeugl mohl počkat.
"Měl by sis to vyřídit a městskou radou, ta najímá nás, ničitele."
"Taky že vyřídím! Poosmé mne nevyhodí!"
Měli by. Na smetiště, pomyslel si Geralt. Aspoň by nemusel shánět návnadu.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
:-)))
Aries
:-)))
Zeugl... egh, nezapomenutelný
Kleio
Zeugl... egh, nezapomenutelný smraďoch. Jestli by v tomto případě raději neměl na toho troubu dát. :D
Skvělé!
Brygmi
Skvělé!
Přijde čas, Geralte, kdy
Faob
Přijde čas, Geralte, kdy vznikne Spolek na ochranu stvůr, nestvůr, oblud a příšer, který po Tobě půjde, hubiteli lítý, až se budeš divit!
Geralt se ještě jednou
Borch
Geralt se ještě jednou podíval na ten anonymní dopis, psaný rukopisem vzdělance na kvalitním papíře a zavrtěl hlavou. Jestli něco takového bude, jeho už to rozhodně nebude interesovat. Pak dopis přetrhl v půli a přiložil do krbu. Bylo pořád ještě chladno a ohni trocha papíru neuškodí.
:-))
Aries
:-))
:)
Killman
:)
:-)
Profesor
Ten závěr je dobrý. Ale kus pravdy má i ten poděs. Vždyť tohle hubení magických tvorů je genocida. Nenahraditelná ztráta genetického materiálu...;-D
Geralt vzdychl.
Borch
Geralt vzdychl.
"Víš, Villentretenmerthe, někdy bych s tím nejraději praštil."
Drak, využívaje toho, že před Zaklínačem nemusí skrývat svou podobu, protáhl své ohebné tělo.
"Chápu tě. Lezení do hnusných a tmavých míst, boje na život a na smrt, žádná úcta..."
"Ale ne. Na to jsem si zvykl. Ostatně kamení už po mně nehází. Teď se mně snaží přesvědčit, že dělám špatné věci."
Drak zaraženě zapomněl dozívnout a vypadal v tu chvíli velice hloupě.
"Prosím?"
"Dělám špatné věci. Porušuji rovnováhu. Proč se tváříš tak překvapeně? Neříkals něco podobného, když jsme se viděli poprvé?"
Drak rozhodil tlapami.
"No... ale u mně je to přece něco úplně jiného..."
"Víš, nejraději bych s tím opravdu skončil. Zavedl bych nový živočišný druh. Zaklínač-důchodce."
Drak vybuchl v hlučný smích, který zněl trochu jako hromobití.
"Víš co? Udělej to. Yennefer bude ráda a lidstvu prospěje, když zjistí, že bez zaklínačů je tak trochu v háji."
Drak se smál a za chvíli se k němu přidal i Bílý vlk.