Krček

Jsou diagnózy, který se skutečně dají udělat průchodem čekárnou. Zlomenina krčku stehenní kosti má typicky zkrácenou končetinu v zevní rotaci. Je to dáno tím, že na kost těsně periferně za zlomením (na velký trochanter) se upíná hýžďové svalstvo, a to svým tahem dislokuje zbytek stehenní kosti – tj. vytahne celou končetinu více nahoru, než by měla být.
Typicky to je onemocnění starých lidí, často s osteoporózou a obvykle na něj není potřeba větší trauma (velmi často jen uklouznutí v domácnosti). Proč nechal lékař babičku „předběhnout“ plnou čekárnu, je z toho důvodu, že zlomenina se řeší operačně (pokud je to typicky zlomené v krčku, pak většinou náhradou kyčelního kloubu) a u starých lidí to obvykle nese komplikovanější přípravu, aby bez problémů zvládli tu anestezii.
Před třiceti lety pacienti s touto zlomeninou „viseli na extenzi“ – bývá to vidět ve starých filmech – v dolní části femuru těsně nad kolenem byl příčně navrtán silný drát, za který se přes kladku zavěsilo závaží, které vyrovnávalo ten tah hyžďových svalů a udržovalo kosti na správném místě, aby mohly srůstat. Kromě toho, že to bylo pro pacienty extrémně nepohodlné, často docházelo k zápalu plic v důsledku špatné ventilace bazálních oblastí plic, i v dobách s antibiotiky bývala smrtnost na tuto komplikaci poměrně vysoká. Operační řešení umožňující časnou rehabilitaci ji poměrně významně snížilo.