Proklatci

„Jen počkej, Tebe nenapadne přespávat u "kamarádky", jen co uslyšíš o hlasech z hlubin!“
„A co jsou hlasy z hlubin?“
„Nikdy jsi je neslyšela? Ozývají se po půlnoci zpoza zavřených stanic metra a děsí pejskaře kvílením z kanálů. Jsou odsouzeny k věčnému bloudění pod zemí, kde nejsou jasné hranice! Jsou to nebožáci, navěky trestaní za svůj nedostatek lokálního patriotismu, nebo dokonce otevřený unipragopolitismus! Provinili se - strávili noc na jiné části, než jim náleží - a proto byli zakleti k pobývání pod zemí a věčně marnému hledání domovské části, kterou tak bláhově opustili! Proto tak úpí a navěky skučí, rozežíráni výčitkami svědomí!“