Řeknu ti pravdu

„Ne, nepřivítám tě, Geralte. Řeknu ti pravdu, nechceme v naší vesnici takové jako jsi ty, ani tobě podobné. Je kolem vás příliš mnoho povyku, krve a v závěru pak starostí.”
„A nezajímá tě ani tohle?” Vysypal Geralt na stůl obsah brašny. Zlato zacinkalo a šperky se zatřpytily.
„Tohle,” zasvítily starostovi oči.
„Patří to mrtvým mužům, které jsem přivezl. Zlato může být tvé, stačí, když je řádně pochováš u vás na hřbitově. A u ostatního mě zajímá, jestli nevíš komu to patřilo. Netušíš, zda tu někdo s tímhle neobchodoval, nebo se to někomu ztratilo? Případně se někdo nehledá?"
Starosta se zamyslel.