V parku

Je jaro, ptáčci zpívají, a na lavičce v parku sedí dvojice, chlapec a dívka na schůzce.
Dívka závistivě pozoruje pár na druhé lavičce, stařečka a stařenku, kteří se objímají, líbají a něžně hladí, zatímco dívčin chlapec pořád něco kutí v mobilu.
Po chvíli dívce dojde trpělivost a říká svému partnerovi:
„Podívej, jak je ten dědoušek k té babičce něžný, jak ji zamilovaně hladí po tvářích a líbá na vrásky z lásky. Za tu dobu, co tu sedíme, ji už políbil nejmíň dvacetkrát. Proč to taky nezkusíš?”
„Blázníš, drahoušku? Vždyť by to mohla být moje babička, a navíc ji vůbec neznám!“