Vtipkování nad gastropokusy pratetičky Muriel se za ty roky stalo tradicí. V jejím čele bývala dvojčata. Jejich židle teď zely prázdnotou.
Ron nakrčil nos nad vývarem s fialovými knedlíčky. „To se zase nebude dát žrát.“
Všichni ztichli. Gertruda vstala od stolu a chytila Rona za rameno. „Ven!“
Naštvaně vypochodoval z domu a vydal se mezi záhony. Tetička Trudy za ním.
„To by stačilo, mladý muži! Stát!“
Otočil se k ní čelem. „Nechtěl jsem… Všechno je špatně.“
Trudy pokývala hlavou. Žila sto let, znala všechny podoby truchlení.
Váhavě udělal krok blíž a nechal se obejmout. Vztek zase na chvíli odplavily slzy.
Au, já už to úspěšně
strigga
Au, já už to úspěšně zapomněla :( ajajaj. Chudák Ron, tohle je moc hezky vystižený.
Děkuju!
Voldemort
Děkuju!
Au. Taky jsem to stihla
Apatyka
Au. Taky jsem to stihla úspěšně vytěsnit :(
Šťastní to lidé! Já na to
Voldemort
Šťastní to lidé! Já na to myslím furt.
To já si naopak osud dvojčat
Esti Vera
To já si naopak osud dvojčat jako jeden z mála pamatuju, drabble zabolelo.
A jinak se omlouvám, že letos nějak nezvládám komentovat, už jsem v těch postavách většinou tak ztracená, že mě nic kloudného nenapadá. Ale hlásím, že i tak poctivě čtu a pořád mě to baví (děsí, straší... vyberte si) :D
To je v pořádku, postav je tu
Voldemort
To je v pořádku, postav je tu skutečně mnoho :D. Moc si ceníme všeho čtení, i když je tiché :).