Když z Carnunta odjíždějí, vzduchem pluje křik havranů a první sníh. Kupec nakládá chlapcův vak na hřbet osla a nahmatá v něm měšec. Zarazí se jen na okamžik.
“Vidím, že už sis oddělil mzdu za dosavadní práci,” řekne klidným hlasem. “Můžeš si ji vzít, kdykoli si budeš přát odejít.“
Chlapec má tvář bez výrazu, ale klouby na rukou úplně bílé. “Mám odejít?”
“Můžeš kdykoliv odejít a můžeš se kdykoliv vrátit.”
“Proč?”
“Protože osamělý havran je vděčný, když k němu Hospodin přivede druhého, ale nemůže ho u sebe držet drápy.”
Chlapec vyjme z vaku měšec a vloží ho kupci do dlaně.
Ó, jak velice nadějeplné!
Aveva
Snaha je! Díky!
Danae
To je tak prosluněné...
neviathiel
To je tak prosluněné...
A přitom sněží :D Díky!
Danae
Vypadá to, že kupec ví, jak
Tora
Vypadá to, že kupec ví, jak na něj, to by mohlo být dobré
Snad jo :) Děkuju!
Danae
Krásné. Kupec je sympaťák.
Aplír
Krásné. Kupec je sympaťák.
Díky moc!
Danae
To je nádherné <3
Apatyka
To je nádherné <3
(Žádný předmět)
Danae
<3
Aries
Ještěže to nový téma nepřišlo včera
No to teda! To bych musela
Danae
<3 <3 <3 To je tak nádherný.
strigga
<3 <3 <3 To je tak nádherný. Včera jsem dočetla a vůbec jsem se neodvážila komentovat, bála jsem se, jak to dopadne... a tohle mě úplně zahřálo u srdce.
Ach, takový komentář!
Danae