Bez nároku na bodík.
Linie kluků z Ostrovů, na pokračování nebo napřeskáčku.
Je o několik hodin později než bylo před několika hodinami. Jsou vyčerpaní. Prošli si nekonečným peklem. Křik, slzy, nadávky, prosby. Z obou stran.
Norman nechápe sám sebe. Proč to dělá?
Protože tak je to správné.
Jsou skoro doma.
A už nejsou sami.
Čtyři spolužáci. Vždycky se drží u Charlese. Co se mluví o možné změně dědického práva, častěji.
Charles Normana odstrčí a narovná se.
„Hele, záprtek,“ usměje se statný blonďák. „Podáme si ho, Charlie?“
Norman se schoulí. Nemá sílu vzdorovat.
„Jednou na něj šáhneš,“ Charlesův hlas je chladný, „a urazím ti palici. Pracky pryč od mýho bráchy.“
Svět se změnil.
Ano!!!
Apatyka
Ano!!!
Můžeš si dát vítězný taneček
Tess
Můžeš si dát vítězný taneček :)
Jo! Jo! (A stejně bych je
Terda
Jo! Jo! (A stejně bych je ochumlala)
Kakao?
Tess
Kakao?
Pašování prej nemá v pracovní
Terda
Pašování prej nemá v pracovní smlouvě. :P :D
Chjo.
Tess
Chjo.
Konečně! Volejme sláva a tři
Tora
Konečně! Volejme sláva a tři dny se radujme!
Urá!
Tess
Urá!