Cesty

Úzké stezky z hraničních hor, zaváté cesty z pouští, prašné polňačky z vesnic, kamenné silnice z měst, všechny slévaly proud poutníků ke středu země Rakasi: k Paláci.
Kdokoliv cítí újmu či nespravedlnost, může přijít.
Kdokoliv by žádal uplatnění prastarého zákona po minulém vládci, neprošel by živý ani první bránou; časy se však měnily.
Nádvoří připomínalo tržiště.
Vévoda, unavený k smrti, vyhlédl z okna.
Nekonečná řada žadatelů. Mnozí přišli s rodinami.
Stmívalo se.

"Spánek," dovolil si radit strážce. "Spánek a večeře. To vám..."
"Pravda," přikývl Wilhelm. "Ať jim z kasáren přinesou matrace a z kuchyně jídlo. A pošlete sem dalších deset."