Náhrada za téma č. 4: Hlava v oblacích.
Po drabblu v rytmu disca (Po pracovní době), kde se potkali Aurora Sinistrová se sotva dospělým Rabastanem Lestrangem, mi to nedalo a napsala jsem si, jak se ti dva potkali poprvé. Aneb Aurořin první rok (dost možná měsíc nebo týden) učení v Bradavicích. Cca 1972.
Pohled z okna napoví, že noc je jasná, obloha čistá a příležitost konečně o samotě vylézt na astronomickou věž otevřená. V životě už tam byla mockrát, ale tohle je poprvé, co tam bude sama úplně oficiálně. Profesorka Sinistrová na své vlastní věži!
Schody bere po dvou, nadšením skoro nedýchá…
Nahoře někdo je. Student. V noci. Sám.
Do háje, co když si chce něco udělat? Co mu mám říct?!
„Hej, vy! Co tady děláš? Teda děláte? Pane…“ Kdo to sakra je?! Zatím si jich pamatuju sotva dvacet!
„Lestrange, paní profesorko,“ nahodí vetřelec pomocné lano. „Jenom si tady čistím hlavu. Nevadí to?“
Být učitelem je cool třeba protože máte přístup k místům normálně nepřístupným. Já jsem taky jednou vylezla na střechu... ale mám podezření, že to bylo čistě tím, že někdo zapomněl zamknout.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je skvělej drabble. Jak
Owes
To je skvělej drabble. Jak Auroru hned napadne, že tam možná šel student spáchat sebevraždu a pak jí "záchranné lano" hází Rabastan. Mám rád tyhle nečekané interakce. A úplně rozumím tomu pocitu, když poprvé sama vstupuje do Astronomické věže. Já jako učitel bych nejvíc ocenil přístup do profesorské koupelny.
Děkuju moc za krásný komentář
Voldemort
Děkuju moc za krásný komentář :).