Kovboj

Arthur cítil ve vzduchu katastrofu. 

„Co že jdeš dělat?“

„Seveřani mě pozvali do klubu.“ Amerika vytáhl červenočernou kartičku s kozlí hlavou. 

„Hm, metal. A ty víš, co to je? Posloucháš country!“

„No, říkali, že se na mě těší!“

Ještě notnou chvíli ho Angličan odrazoval, než nakonec rezignoval: „Tak si tam teda jdi, ale pak se nediv!“

Úderem desáté se rozletěly dveře, do nich vkročil usměvavý kovboj. Zadíval se po přítomných, poznal jen dva. Berwalda s černým křivákem, rukavicemi a kovovými cvočky. A Tina, toho nevinného chlapečka, s tričkem s obráceným pentagramem a potrhanými rukávy.

„Vítej mezi námi, náš kovbojský příteli!“