Výčitky svědomí

Je to moje chyba. Měl jsem být rychlejší. Je mi to líto.

Věty, které Felix nikdy nevyslovil. Které stejně nemohly nic změnit. 

Dokud se zvládl nějak zaměstnat, dalo se to, ale teď mu v hlavě hučí jak rozzuřený včelí roj. A když zavře oči, přidá se obraz bledého obličeje muže, aktuálně uloženého v chladícím boxu. A tváří se tak vyčítavě, že se raději rozhodl bez spánku obejít. 

Jen kdyby ten blboun měl by alespoň nějaké kafe. No nic, asi si bude muset zajet do nějaké večerky. Alespoň odvede pozornost od úvah, jestli neměl říct alespoň to promiň, dokud ještě mohl.