Pozdní návrat

Dveře vrzly. Někdo je opatrně otevíral. Nejdřív se do nich vsunula jedna tápavá noha, následovaná rukou a na obojí napojeným trupem. I přes snahu nikoho nevzbudit, byl vetřelec očekáván.
Cvakl vypínač a světlo zalilo vrávorajícího opilce napůl cesty ve dveřích.
“Jééé. Ahoj mil-láčku. Děje se něco?”
Žena na něj čekala s válečkem v ruce.
“No ty jsi se zřídil. Nevíš kdy máš chodit domů? A nezapomněl jsi něco?”
Opilec se ošahal a zakroutil hlavou: “Ne! Klíče i peně… peněženku mám!”
Marně, začal se na něj snášet déšť ran.
“Ty tupče! Ty ožralo! Ty hlavo děravá! Kde máš naše dvě děti?"