Ticho po bouři

Oliver s Tomem doběhli trpaslíka. Stál tam jako omráčený, levá tvář mu rudla a zíral na Petru. Nils vypadal neméně vyděšeně. Sekera ležela neškodně v trávě.

"Myslel jsem, že bych se měl bát spíš Henrika... Teď se neodvážím přiblížit kvůli tobě..." zíral Olík na dívku.

"Zkoušky na černý pásek mám už o prázdninách, tak jsem ve formě," pokrčila rameny Petra.

"Co se děje?" vzpamatovával se Nils.

"Teď je nejlepší čas si to vyříkat," začal Tomáš. "Henriku, jsi trpaslík?"

"Hořící sekera ti jako důkaz nestačí?"

"Pravda, to byla hloupá otázka. Nilsi, jsi elf?"

"Na mou duši nejsem!"

"Cože?" ozvalo se sborově.