Nevhodné do 15 let.
“Teď se nedívej,” řekne Milada. Jan sebou cukne, ani neví proč. Pak zavře oči. Křup, křup, ozývá se, jak Milada porcuje kuře. Tuk, tuk, sviští nůž. Ty zvuky zná, klidně by se mohl dívat - nebojí se.
Protože Jan si narozdíl od Honzíka nic nepamatuje.
To Honzík se tehdy s Miladou tiskl v koutě.
Nedívej se, položila mu Milada ruku přes oči, ale Honzík skrz její prsty stejně viděl. Křup, udělala maminčina ruka, jak s ní tatínek flákl o zem. Tuk, tuk, svištěl kuchyňský nůž, jak ji táta bodal.
Některé věci je lepší zapomenout. Jednoho dne je ale Honzík Janovi připomene.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Brrrr!
kytka
Došlo mi to až na druhé přečtení. Takže mi mráz přešel po zádech dvakrát.
Varování je na místě.
Drabble samozřejmě výborně napsané.
...huh. Teda. Huh. Potřebuju
Carmen
...huh. Teda. Huh. Potřebuju horké kakao.
Umíš tyhle věci psát děsivě sugestivně...
Běhá mi z toho mráz po těle.
Aplír
Běhá mi z toho mráz po těle.
Au
Azereth
Je fascinující, jak krásně lze napsat něco tak... něco tak... něco takového.
Skvěle napsané, jako všechny
Rya
Skvěle napsané, jako všechny tvé drasťáky. A hrozné je, že děti, které něco takového zažily, skutečně existují.
Brrr
Erys
Ty poslední věty. I tady je zoufale [což je v tomto případě poklona] přesná.