Francouzská tragédie

,,Kdy jsme to vlastně začali?" ptala se madame když listovala mezi lekcemi v učebnici.
,,V září," odpovím.
Vysloužím si od madame její typický francouzský pohled.
Začínáme se bavit francouzsky. Hledám ve tmě svojí mysli všechny fráze. Hon, baguette. Je suis un pomme de terre. Je mange les petits enfants avec du fromage.
Nakonec ze sebe vyžblebtnu jen tiché oui a dělám, že jsem celou dobu poslouchala. Madame vypadá opět naší třídou velmi sklíčena. Ale stále si věří, jelikož její další slova jsou: ,,Subjoctif. Ten jsme brali v loni. To si ještě vzpomenete, ne?"
Jo, tam ve tmě to někde je...