V sále opery seděla spousta bytostí. Byli tam lidé, trpaslíci, trollové, a dokonce i Noby Nóblhóch.
Pán ze Slova právě končil svou řeč: „Příběhy musí žít dál, nikdo nesmí zastavit slova!“
Další řečník byl stručný: „SOUHLASÍM.“
„Uvědomujete si, že si tím značně zmenšíme manévrovací prostor? Značně?“ ozval se z hlediště Lord Žraloun.
„ANO“
Ze své židle prudce vstal Vzoromil Výsměšek, a upravil klobouk, který se mu svezl do čela. „Musíme starého pána uctít,“ prohlásil vážně.
Jeho slova doprovázelo všeobecné přikyvování. Všem přišlo, že je to ta správná věc.
„Dobrá, ale jen na vlastní nebezpečí,“ ucedil nakonec vévoda Elánius koutkem úst.
S hlubokou úctou a smutkem jsem se rozhodl věnovat všech 30 svých letošních drabblů památce Terryho Pratchetta (1948 - 2015), autora Zeměplochy.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
<3 Ano.
strigga
<3 Ano.
Napadlo mě totéž, ale
Carmen
Napadlo mě totéž, ale nezvládla bych to (ostatně toho pořád znám málo a mám paměť jako cedník). Ale... kník. Moc kník. <3 :*
líbí
Keneu
jsem ráda, že do toho jdeš
rozhodovala jsem se, zda na tohle vytvořím novou identitu, nebo to nechám plavat a raději probudím Čespíra
a u Shakespeara, tam je to už 400 let, to mě nerozbrečí tak snadno
Dobrý nápad
peva
Držím palce :)
Čest jeho památce.
Blanca
Čest jeho památce.
Tak to se těším!
Rya
Tak to se těším!
Moc povedené.
Martian
Moc povedené.
Oceňuji tvou snahu.
Profesor
Oceňuji tvou snahu.
Čest jeho památce.