Výzva

V sále opery seděla spousta bytostí. Byli tam lidé, trpaslíci, trollové, a dokonce i Noby Nóblhóch.
Pán ze Slova právě končil svou řeč: „Příběhy musí žít dál, nikdo nesmí zastavit slova!“
Další řečník byl stručný: „SOUHLASÍM.“
„Uvědomujete si, že si tím značně zmenšíme manévrovací prostor? Značně?“ ozval se z hlediště Lord Žraloun.
„ANO“
Ze své židle prudce vstal Vzoromil Výsměšek, a upravil klobouk, který se mu svezl do čela. „Musíme starého pána uctít,“ prohlásil vážně.
Jeho slova doprovázelo všeobecné přikyvování. Všem přišlo, že je to ta správná věc.
„Dobrá, ale jen na vlastní nebezpečí,“ ucedil nakonec vévoda Elánius koutkem úst.